Historie společnosti

Vydavatelství Mladá fronta a. s. je jedním z největších vydavatelských domů v České republice, které v roce 2010 oslavilo 65 let svojí existence. Vydavatelství Mladá fronta však nežije ze vzpomínky na minulost, ale naopak ze současných rostoucích výsledků.

Vydavatelství Mladá fronta se zrodila ještě na barikádách, v pražských ulicích se bojovalo, když dopoledne 9. května 1945 vyběhly z tiskárny v Panské číslo 8 skupiny kamelotů a vyvolávaly: Mladá fronta právě vyšla! Tak vypadaly první hodiny, kdy se začala rodit nová značka, která měla na mnoho desetiletí ovlivnit několik generací především mladých lidí. Deník byl nejen počátkem desítky časopiseckých projektů, ale také začátkem tisíců knižních titulů, které si našly cestu do českých domácností. Plán založit velké vydavatelství Mladá fronta, které by kromě deníku vydávalo i zajímavé časopisy a populární knihy, vznikl na sklonku druhé světové války.

Počítalo se tehdy s tím, že bude založena literární revue Generace soustřeďující objektivně všechny proudy mladé kultury. Pod názvem Středoškolák byl obnoven někdejší Studentský časopis, do něhož před válkou psali nejvýznamnější autoři mladé generace. S Jaroslavem Foglarem se tehdy vydavatelství Mladá fronta dohodlo, že bude v jeho redakci vydávat časopis Junáci vpřed s Rychlými šípy a že bude nakladatelem jeho knih. Ke startu byl připraven i týdeník My 45.

Rok 1945 byl ve vydavatelství Mladá fronta plný novinek a zvratů, objevilo se hned několik významných časopisů, které reagovaly na změny v celé poválečné společnosti. I když bylo vydavatelství Mladá fronta převážně orientované na mladou generaci, už od počátku oslovilo svou nabídkou širokou skupinu čtenářů. Kromě zmíněných časopisů Generace, Středoškolák a týdeníku My 45 se na trhu objevil časopis, který dokázal přežít všechny režimy a do dnešního dne je obrovskou hvězdou mezi časopisy pro děti – Mateřídouška.

Vydavatelství Mladá fronta ale bylo velice úspěšné i v produkci knih, za množstvím zdařilých knižních projektů stály velice výrazné výtvarné osobnosti, které ve vydavatelství působily. Kromě jiných například Petr Parléř, Václav Sivko, jenž stál u zrodu řady nových edic vydavatelství, nebo Jiří Svoboda – grafik spojený s deníkem Mladá fronta známý svými originálními dřevoryty.

Do konce roku 1950 se ve vydavatelství Mladá fronta podařilo „rozjet“ více než sedmnáct nových časopiseckých projektů. Za zmínku stojí legendární Vpřed (začal vycházet v roce 1947), populární Mladý technik (v roce 1954 se přerodil ve Vědu a techniku mládeži, později ve VTM Science), naučně populární Člověk a příroda nebo velice úspěšný Ohníček s řadou legendárních komiksů (Sek a Zula a Barbánek).
Po roce 1951 se objevilo velké množství časopisů s „pionýry“ v názvu, ale i mezi cílenou propagandou vznikaly zajímavé projekty, jako třeba ABC mladých techniků a přírodovědců (založeno v roce 1957), společenský týdeník Mladý svět (první číslo vyšlo v roce 1959), dětské Sluníčko (vychází od roku 1968), Sedmička (první číslo v roce 1968, později se přejmenovalo na Sedmičku pionýrů) nebo časopis Skaut-Junák. Uvedení Mladého světa na trh jednoznačně oznámilo trend a snahu vydavatelství rozšířit své portfolio časopisů o silný týdeník, který nebude určen jen dětem a mládeži. Týdeník se ve vydavatelství
v průběhu let stal jedním z nejpopulárnějších časopisů na trhu a věta: „Už si čet Mladý svět“ se dostala do povědomí celé společnosti. Vydavatelství Mladá fronta se stalo jedním z největších předlistopadových producentů časopisů na českém trhu. V době největší slávy dosahoval tištěný náklad jednotlivých populárních časopisů hranice půl milionu.

Dne 9. května 1945 se objevilo na barikádách první číslo deníku Mladá fronta, dne 9. května 2005 vyšla básnická sbírka Brzy, jazyk, nazývat, Ruzyně. K oběma datům musíme přiřadit jedno jméno – básník a novinář Jaromír Hořec. V roce 1945 byl Jaromír Hořec jedním z pěti hlavních iniciátorů vzniku vydavatelství Mladá fronta – společnosti, která měla v plánu vytvoření prvního poválečného svobodného deníku, rozjezdu generačních časopisů a také vydávání knih. Jaromír Hořec byl v roce 1945 určitě nejmladším šéfredaktorem deníku a zároveň prvním ředitelem vydavatelství. V roce 2005 se vyzrálý básník ve své sbírce ohlíží za jednou etapou života, kdy byl v roce 1981 za takzvanou protistátní činnost uvězněn.

Asi si už nikdo nepamatuje, co „zakladatelé“ původně zamýšleli a jak dlouhé trvání vydavatelství plánovali, ale podařilo se jim vytvořit značku, která se stala legendou. Tradiční stylizované MF v červeném poli je pro mnoho generací čtenářskou jistotou, že časopis či kniha s tímto logem přinese zábavu či poučení. Vydavatelství Mladá fronta byla po celých předešlých šedesátpět let svého působení místem, kde se setkávaly novinářské, redaktorské i výtvarné osobnosti doby. Už od prvních chvil na českém tiskovém trhu se pevně usadila na špičce, a zůstala tam až do současnosti.

Vydavatelství Mladá fronta se může pochlubit legendárními jmény z několika knižních redaktorských generací – za zmínku určitě stojí Karel Šiktanc, Ivan Diviš, Jiří Navrátil, Jaroslav Veis, Zdeněk Štorch, Petr Kostka či Jan Halada. V letech poznamenaných společenskými výkyvy rovněž vycházely knihy zajímavé a čtenáři obdivované. Patřila k nim encyklopedie Vesmír, jejímiž autory byli Jiří Grygar, Zdeněk Horský a Pavel Mayer.

Silná a tradiční značka nezahynula ani v prudkých změnách listopadové revoluce roku 1989, kdy došlo ke zbrklému protiprávnímu odtržení několika klíčových projektů. Vydavatelství Mladá fronta se znovu vrátilo do své pevné pozice a u čtenářů si tradičními i novými projekty získalo důvěru. Vydavatelství Mladá fronta navázalo na silnou tradici a pokračuje v úspěšné práci.

Součástí vydavatelského domu byly tituly, jejichž tematika se v průběhu let měnila a vyvíjela v závislosti na politických událostech i vkusu a poptávce čtenářů. V minulosti bychom napočítali přes sto edičních řad. Mezi nejrozšířenější patřila edice Máj (jejím prvním ročníkem byla léta 1961–1962), která fungovala na principu čtenářského klubu a zahrnovala českou i světovou tvorbu – klasickou i soudobou beletrii a poezii stejně jako populárně naučnou literaturu. Každý rok se zvyšuje i počet vydaných knižních novinek, pro rok 2009 Mladá fronta připravila 200 nových knižních titulů.

V roce 2007 se ve vydavatelství Mladá fronta realizoval velice úspěšný projekt ekonomického deníku Mladá fronta E15. Během několika prvních čísel si získal nejen přízeň čtenářů, ale i odborné renomé a jeho redaktoři se stali vyhledávanými konzultanty a hosty televizních i rozhlasových zpravodajsko-publicistických pořadů.

S podobnou ambicí oslovit čtenáře v regionálním zpravodajství vyrazil v roce 2009 do světa multiregionální týdeník Mladá fronta Sedmička. V současné době vychází v 11 mutacích a oslovuje tak čtenáře po celé České republice.

Odkaz a dobré jméno vydavatelství Mladá fronta buduje na mediálním trhu i mimo tiskoviny. Vydavatelství Mladá fronta se v posledních letech stalo velice silným hráčem i na trhu on-line publikací. Její webové projekty denně navštěvují statisíce čtenářů.

V roce 2011 vydává 31 periodických titulů, z nichž většina patří ve své kategorii mezi špičku. Úspěch časopisů z vydavatelství Mladá fronta dokazuje jak rostoucí křivka čtenosti a prodaného nákladu, tak meziroční nárůst inzertních objemů. Vydavatelství Mladá fronta a její divize Knihy, je v současné době nejstarším kontinuálně fungujícím vydavatelem knih v České republice. Díky tomu patří mezi respektované značky u odborníků a mezi čtenáři je velice oblíbená díky šťastné volbě při výběru titulů.

Vydavatelství Mladá fronta je dynamická společnost, která má před sebou velké realizační plány.