Praha 20. září 2019 – Ve vydavatelství Mladá fronta, divize Knihy vychází knižní novinka Martina Vopěnky s názvem Láska v čase bezsmrtnosti. Kniha s podtitulem sci-fi román, o lásce a smrtelnosti v čase galaktických civilizací popisuje velmi vzdálenou budoucnost zabydlenou lidskými emocemi a dalekými potomky.
„Lidstvo, pokud přežije, neobjeví nic hlubšího ani krásnějšího, než je láska, moře, pták plachtící na obloze… Ale přece jen jsem ve své vizi budoucnosti využil své dávné studium fyziky a nedávnou četbu knihy o kvantové fyzice a teorii strun. Něco mne při té četbě napadlo o povaze našeho vědomí. Naše vědomí je totiž největší záhadou vůbec. Není odvoditelné z fyzikálních a chemických procesů běžících v naší hlavě. No a mne napadla jistá podobnost a dovolil jsem si do svého románu vložit teorii o kvantově-duchovní podstatě lidského vědomí,“ řekl autor románu Martin Vopěnka.
Anotace
Jako Romeo a Julie jsou si vzdálení Ron a Jelsa – příslušníci nikoliv znepřátelených rodů, ale lidských civilizací v galaktickém věku. Přitom základní otázka, o kterou se vedou spory, je čistě filozofická: týká se nesmrtelnosti a posmrtnosti. Zatímco Ronova civilizace obývající planetu Syrus věří v pokračování života v nebeském řádu, Jelsina civilizace Oxydu se smrtí zápasí – usiluje o nesmrtelnost a opravdu se jí už daří lidský život velmi prodlužovat. Máme stát o nesmrtelnost? A jak vypadá bezsmrtnost? Co se po životě stane s lidským vědomím? Tyto otázky jsou předmětem boje znepřátelených lidských civilizací z planet Syrus a Oxydu. Příběh však začíná o celých sto let dříve, než se Ron a Jelsa dostanou do osudového milostného střetu. V té době geniální vědec Alvarez konstruuje přístroj schopný tomu, kdo do něj vstoupí, zprostředkovat kvantově duchovní podstatu vědomí i celého vesmíru. Takzvaný psycholab je schopný nahlížet tato kvanta zevnitř – to proto, že jeho základ tvoří živý lidský mozek. Lze i ten obětovat pro lásku?
349 Kč I 328 stran I Vázaná I 140 x 210 mm
Více o autorovi
Martin Vopěnka (1963) je český spisovatel s židovskými kořeny. Jeho knihy vycházejí i v zahraničí (letos v Polsku, Bulharsku, Egyptě a Rakousku, příští rok v USA a Británii). Opírá se o široký rozhled, který získal studiem matematiky a fyziky, filozofickými disputacemi se svým otcem profesorem Petrem Vopěnkou, cestováním a společenskou angažovaností. Píše pro děti, mládež i dospělé. Jeho kniha Biblické příběhy pro nevěřící děti (MF 2018) získala Cenu učitelů za přínos k rozvoji dětského čtenářství v anketě o nejoblíbenější knihu pro děti a mládež SUK – čteme všichni 2018. Za předchozí román Nová planeta získal Zlatou stuhu a román byl také zařazen do prestižního mezinárodního výběru Bílá vrána. Za svůj román Moje cesta do ztracena (MF 2005) získal výroční cenu Mladé fronty za literaturu 2005, kniha vyšla v Rumunsku, Polsku, Itálii a Rakousku. Na Spící město Vopěnka navázal dalšími dvěma díly Spící spravedlnost a Spící tajemství nominované na Zlatou stuhu. Ve svých Nebarevných vzpomínkách (Práh 2013) citlivě a zároveň nezvykle otevřeně vzpomíná na své dětství v šedesátých letech. Román Pátý rozměr (Kniha Zlín, 2009) vyšel v Británii a dostalo se mu tam několika skvělých recenzí. Také jeho poslední publikovaný román Můj bratr Mesiáš (MF 2017) by měl v Británii vyjít. Letos vyšel v arabštině. Na podzim 2019 se můžeme těšit na Lásku v čase bezsmrtnosti (vydá MF) – hluboce filozofické existenciální scifi. Po roce 2020 se pak čtenáři mohou těšit na první filmovou adaptaci podle knihy Martina Vopěnky, Spící město, kterou bude točit režisér Dan Svátek. Vopěnka se angažuje také společensky – je členem Asociace spisovatelů, Českého Pen klubu a předsedou Svazu českých knihkupců a nakladatelů. Žije v Praze.
www.martinvopenka.cz